Tohle jsem řešil u zákazníka asi před 25 roky, balkonnebyl zasklený, takže jsem vycházel z toho, že je to venkovní prostředí, takže dle tehdy platné normy musel být proudový chránič (dnes již platí, že chránič musí být pro všechny zásuvky používané laiky a světla už taky....normotvůrci předpokládají strmý sešup intelektu a pudu sebezáchovy uživatelů, takže jistota je jistota a hlavně kola výroby se musí točit). Vyřešil jsem takto: ze zásuvky v obýváku jsem natahl kabel CYKY 3x2,5mm (se zelenožlutým. modrým a hnědým vodičem), průchod stěnou vrtáním, chránička není nutná (kabel CYKY lze montovat i do hořlavých materiálů=průchod polystyrénovým zateplením. Na balkoně instaloval zásuvku s integrovaným proudovým chráničem, třeba tuhle
https://www.emas.cz/abb-5526n-c26410-b-zasuvka-bezpecnostni-s-proudovym-chranicem-fi-dos-ip44-nastenna V případě dvouvodičového rozvodu (TN-C) v obývýku kabel připojil vodič modrý N a Z/Ž spolu na stávající vodič PEN (asi zelený, nebo už Z/Ž) , hnědý fázový L na fázový (asi černý), tato zásuvka se tak stává místem rozdělení původní instalace TN-C na novou část pro zásuvku balkonu TN-S. Jediná možná vada na kráse tohoto řešení by mohla nastat v případě, že na stávajícím zásuvkovém obvodě je již napojeno 10 zásuvek... to je dle normy maximum(ale je to jen teorie, v praxi jen vyjímečně jsou opravdu všechny použité, mnohé bývají nenávratně "zazděné" za nábytkem), horší by to bylo pokud bychom měli na stávajících zásuvkách již zapojeno tolik spotřebičů, že by nám dalším novým připojením docházelo k přetížení obvodu a tudíž vypadávání jističe. Ale zase je to teorie, protože nelze jen sečíst příkony, je třeba ještě počítat s koeficientem soudobosti, který u zásuvek v bytě bude pravděpodobně nižší než 0,7. Tak mnoho zdaru. MK
Poslední příspěvky
některé výrobky splňují předmětové normy, některé dovozy také nemusí... Doba je složitá, jistoty včerejška jsou ty tam a svět i technika kolem nás se neustále mění jako tekuté písky.